Ve své fyzioterapeutické praxi se s tímto scénářem setkávám téměř denně. Do ordinace mi přicházejí pacienti s pálivou bolestí chodidel, pocitem olověných nohou nebo s bolestmi, které se přes lýtka mohou šířit až do oblasti beder.

Odpověď na otázku po jejich pracovním prostředí bývá často stejná:

„Pracuji až dvanáctky na nohou v povinných bezpečnostních botách s tvrdou špičkou.“

Pokud jste vyzkoušeli už několikátý pár, utratili peníze za gelové stélky z lékárny a na konci směny stále trpíte, nejste v tom sami.

Nejde jen o pocit nepohodlí

Dlouhé stání a práce na nohou představují pro dolní končetiny značnou zátěž. Výzkum ukazuje, že dlouhodobé stání může souviset se svalovou únavou a změnami objemu dolních končetin. Roli přitom hraje také pracovní prostředí a typ podlahy (Lin et al., 2012).

Své místo v tom má i pracovní obuv. Její hmotnost, tuhost, flexibilita nebo tvar mohou ovlivňovat komfort, pohyb chodidla i způsob, jakým se dolní končetina při práci zatěžuje (Orr et al., 2022; Péreira-Barriga et al., 2024).

Jakmile uzavřete chodidlo do pevnější obuvi, přirozený pohyb při chůzi se může změnit. Tuhá podrážka a omezený prostor pro prsty mohou ovlivnit odvíjení chodidla a rozložení tlaků (Arceri et al., 2024; Orr et al., 2022).

To ale neznamená, že každá bezpečnostní bota automaticky způsobí bolest. Výsledný problém bývá kombinací vlastností obuvi, délky směny, pracovního prostředí a individuálního způsobu zatěžování.

Problémem může být také nepoddajná podrážka v kombinaci s úzkou špičkou.

Pokud tvrdá špička neposkytuje dostatek prostoru, může docházet ke stlačení prstů a zvýšení tlaku v oblasti předonoží. U některých lidí se tak mohou objevit otlaky nebo bolestivost přední části chodidla (Péreira-Barriga et al., 2024).

A pokud celý den chodíte po tvrdém povrchu v pevné obuvi, opakujete toto zatížení znovu a znovu.

Pozitivním trendem je, že výrobci stále častěji používají místo ocelových špiček také kompozitní materiály. Ty mohou být výrazně lehčí a zároveň splňovat požadavky na ochranu chodidla.

Menší hmotnost obuvi může znamenat lepší komfort během dlouhé směny. Samotná kompozitní špička ale neřeší všechny problémy spojené s pracovní obuví.

Na začátek Vás musím zklamat

Tímto článkem pravděpodobně nevytvořím celozávodní revoluci, po které Váš zaměstnavatel zítra nakoupí všem boty s anatomickou špičkou a odpovídající certifikací a ani to není cílem.

Bezpečnostní normy mají na pracovišti své opodstatnění. Dobrou zprávou ale je, že i když samotnou botu vyměnit nemůžete, existuje celá řada možností, kterými můžeme chodidlo adaptovat na zátěž, pracovat s bolestí a zlepšit jeho toleranci k pracovnímu zatížení.

Jak s tím pracovat?

1. Zdravotnické stélky na míru – ale s rozumem

Individuálně zhotovené zdravotnické stélky mohou být u některých obtíží užitečné. Mohou například ovlivnit rozložení tlaků mezi patou a předonožím (Caravaggi et al., 2016).

U lidí s plantární fasciopatií také existují důkazy, že mohou pomoci například s bolestí při prvních krocích (Whittaker et al., 2018).

Důležité je však zvolit stélku s ohledem na konkrétní chodidlo a pracovní obuv. Pokud do už tak tvrdé obuvi vložíte další velmi tvrdou stélku, nemusí to být nejlepší řešení.

A pozor na jeden častý mýtus:

Samotná stélka problém automaticky nevyřeší.

Je to pasivní pomůcka. Může změnit podmínky, ve kterých chodidlo pracuje, ale nenahradí aktivní funkci svalů ani potřebu postupné adaptace na zátěž.

2. Aktivace svalů nohy a práce s lýtkem

Když strávíte 12 hodin v pevné pracovní obuvi, chodidlo je po velkou část dne vystaveno stále stejným podmínkám. Proto má smysl dát mu po směně trochu pohybu. Jedním z jednoduchých cviků je kontrolované spouštění paty na schodu.

Postavte se přední částí chodidel na hranu schodu. Nahoru se zvedněte oběma nohama a následně pomalu, přibližně po dobu 3–5 sekund, spouštějte paty dolů.

Začněte například 2–3 sériemi po 8–12 opakováních.

Cvičení by nemělo být výrazně bolestivé. Pokud se bolest po cvičení zřetelně zhoršuje nebo přetrvává, je vhodné upravit dávku nebo nejprve zjistit příčinu obtíží.

Cílená fyzioterapie a terapeutické cvičení mají své místo také u plantární bolesti paty, kde systematický přehled podporuje využití různých fyzioterapeutických intervencí (Ge et al., 2021).

3. Manuální ošetření plosky, bérců a mobilizace

Po návratu z práce zkuste věnovat nohám několik minut. Pomocí míčku můžete v sedě jemně promasírovat plosku chodidla. Doplňte to o krouživý pohyb v hleznu a aktivní pohyb prstů.

Pokud Vás trápí pocit těžkých nohou nebo otoky, může pomoci také pravidelný pohyb během směny a následná elevace dolních končetin.

U lidí, kteří dlouhodobě stojí, mohou být podle některých studií užitečné také kompresní podkolenky. Výzkum u pracovního stání popisuje jejich vliv na otok, svalovou únavu a subjektivní diskomfort (Garcia et al., 2021).

A ještě jedna věc: nezůstávejte celou směnu stát stejně

Pokud máte během práce možnost změnit polohu, využijte ji. Krátká chůze, změna postoje nebo jednoduchý pohyb kotníkem mohou být lepší než několik hodin téměř neměnného stoje.

Nemusí jít o nic složitého. Jde hlavně o to, aby dolní končetina nedostávala celé hodiny stále stejnou dávku statické zátěže.

Kdy už problém neřešit jen doma?

Pokud se bolest objevuje pouze po náročné směně a po odpočinku ustupuje, může jít především o reakci na vysokou pracovní zátěž.

Pokud ale bolest přetrvává i mimo práci, postupně se zhoršuje, vrací se nebo se přidává brnění, necitlivost či výrazný otok, je vhodné nechat se vyšetřit.

Fyzioterapeut může posoudit nejen samotné chodidlo, ale také hlezno, lýtko, rozsah pohybu, sílu a způsob, jakým celou dolní končetinu zatěžujete. Protože někdy není problém pouze v tom, že máte „špatné chodidlo“.

Problém může být v tom, že chodidlo dostává každý den větší dávku zátěže, než kterou aktuálně zvládá. A právě s tím se dá ve fyzioterapii pracovat.

Zdroje

ARCERI, Antonino a kol. (2024). Safety Footwear Impact on Workers’ Gait and Foot Problems: A Comparative Study.Clinics and Practice, 14(2), 412–425.

CARAVAGGI, Paolo a kol. (2016). In-shoe pressure measurements during different motor tasks while wearing safety shoes: The effect of custom made insoles vs. prefabricated and off-the-shelf. Gait & Posture, 50, 232–238.

GARCIA, Maria Gabriela a kol. (2021). Use of compression stockings during occupational standing: Effects on muscle fatigue, edema and discomfort. Human Factors and Ergonomics in Manufacturing & Service Industries, 31(3), 289–298. DOI: 10.1002/hfm.20885.

GE, Weiping a kol. (2021). Targeted physical therapy interventions for plantar heel pain: Systematic Review. Journal of Physical Therapy Science, 33(4), 350–358. DOI: 10.1589/jpts.33.350.

LIN, Yueh-Hsing a kol. (2012). Influence of flooring conditions on lower leg volume following prolonged standing.Applied Ergonomics, 43(6), 1012–1019.

ORR, Robin a kol. (2022). The Impact of Footwear on Occupational Task Performance and Musculoskeletal Injury Risk: A Scoping Review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(16), 10012.

PÈREIRA-BARRIGA, David a kol. (2024). A review of the injuries caused by occupational footwear. Occupational Medicine, 74(3), 210–218. DOI: 10.1093/occmed/kqae015.

WHITTAKER, Glen A. a kol. (2018). Custom foot orthoses improve first-step pain in individuals with plantar fasciopathy: a pragmatic randomised controlled trial. Journal of Foot and Ankle Research, 11, 37. DOI: 10.1186/s13047-018-0280-y.