Autor: Bc. Anna-Marie Kleinová
Výron kotníku, známý také jako distorze hlezna, patří mezi nejběžnější úrazy pohybového aparátu. Může k němu dojít při sportu, nepozorné chůzi po nerovném terénu nebo obyčejném uklouznutí. V takové chvíli dochází k natažení nebo natržení vazů, které drží kloub stabilní. Nejčastěji bývá poraněn vaz na zevní straně kotníku, takzvané ligamentum talofibulare anterius. Podle závažnosti se výron rozděluje do tří stupňů – od lehkého, kdy se objeví jen mírná bolest a otok, přes střední, kdy jsou symptomy již výraznější a chůze dělá obtíže, až po těžký, kdy je vaz zcela přetržen, nachází se výrazný otok, modrofialový hematom, plné omezení pohybu a došlap na nohu prakticky nemožný (Bachmann 2003).
Ještě před několika lety platilo, že při výronu je třeba dát noze klid, přikládat led, celkově jí znehybnit, elevovat nad úroveň srdce a byla indikovaná odlehčovaná chůze o berlích. Tento přístup, známý pod zkratkou RICE (rest, ice, compression, elevation), se však podle nejnovějších poznatků ukazuje jako překonaný (Van den Bekerom et al. 2012). Dlouhodobé ledování totiž může zpomalovat přirozený proces hojení. Zánět, který po úrazu vzniká, je pro tělo důležitý – právě díky němu se do místa dostávají buňky, které spouštějí obnovu tkáně a tvorbu nových cév. Výzkumy (Racinais et al. 2024 a Singh et al. 2017) potvrzují, že led sice krátkodobě tlumí bolest, ale zároveň brání těmto přirozeným regeneračním procesům. Pokud tedy otok není výrazný a bolest je snesitelná, není potřeba led používat. V případě, že chlazení pacientovi subjektivně ulevuje, může být vhodné jej krátce aplikovat během prvních hodin/dnů po úrazu, ale pouze v krátkých intervalech (Vuurberg et al. 2018).
Moderní fyzioterapie používá novější přístup označovaný jako PEACE & LOVE (Dubois a Esculier 2019). Ten klade důraz nejen na akutní fázi zranění, ale i na následnou fyzioterapii. V prvních dnech po úrazu je nejdůležitější postiženou oblast chránit před přetížením, nohu mít nad úroveň srdce pro lepší odtok otoku a vyhnout se protizánětlivým lékům (např. ibalgin, brufen), které mohou prodloužit hojení. Kdyby bolest byla opravdu nesnesitelná, tak raději použít např. paralen, který nemá protizánětlivou složku. Dále použít elastický obvaz či ortézu ke zmírnění otoku a pocitu nestability. Klíčová je také edukace – tedy adekvátní vysvětlení, co se v těle děje, jak pracovat v každém stupni poranění a upozornit na brzkou aktivitu, kde se chceme řídit pravidlem „as much you can = kdykoliv můžete, pokud to nezhoršuje symptomy“ v rámci cvičení dle stupně poranění. Doporučují se malé pohyby do všech směrů. Nejhůře tolerovaný pohyb bude pohyb, ve kterém se úraz stal. Tímto směrem se pohyb vede s větší opatrností, avšak není zakázán.
Jakmile odezní akutní bolest a otok, přechází se do subakutní fáze. V této fázi je zásadní začít kotník více zatěžovat podle tolerance a stupně poškození, a to nejen v jednoduchých pohybech využívané již v předešlé fázi, ale i v běžných činnostech se zatížením, jako je dřep nebo výpon. Aktivní zapojení svalů pomáhá obnovit stabilitu a zlepšuje prokrvení. Významnou roli hraje i psychika – pozitivní nastavení urychluje zotavení a snižuje vnímání bolesti. Lehké aerobní cvičení bez zhoršující se bolesti přispívá k prokrvení. Závěrečnou část léčby tvoří specifické cvičení, které se zaměřuje na obnovení rozsahu pohybu, síly a stability. Návrat k plné zátěži by mělo být podmíněno dosažením funkční symetrie mezi oběma dolními končetinami, a to jak v síle, tak v dynamické stabilitě (Ruiz-Sánchez et al. 2022). Předčasný návrat do sportovní aktivity bez splnění těchto kritérií významně zvyšuje riziko opětovného výronu (Wagemans et al. 2022).
Závěrem lze říct, že současná evidence podporuje aktivní, edukativní a individualizovaný přístup k léčbě distorzi hlezna. Ledování/kryoterapie by měla být aplikována pouze krátkodobě u pacientů s výraznou bolestí, nikoli jako rutinní součást terapie. Cílem fyzioterapie tedy není pouze ústup bolesti, ale návrat plné funkce a stability končetiny pro běžné denní činnosti, tak i pro specifické pohybové aktivity.
Zdroje:
BACHMANN, L. M, 2003. Accuracy of Ottawa ankle rules to exclude fractures of the ankle and mid-foot: systematic review. Online. BMJ. 2003-2-22, roč. 326, č. 7386, s. 417-417. ISSN 0959-8138. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bmj.326.7386.417. [cit. 2025-10-12].
DUBOIS, Blaise a ESCULIER, Jean-Francois, 2019. Soft-tissue injuries simply need PEACE and LOVE. Online. British Journal of Sports Medicine. 2019-8-3, roč. 54, č. 2, s. 72-73. ISSN 0306-3674. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bjsports-2019-101253. [cit. 2025-10-12].
RACINAIS, Sebastien; DABLAINVILLE, Valentin; ROUSSE, Yohan; IHSAN, Mohammed; GRANT, Marie-Elaine et al., 2024. Cryotherapy for treating soft tissue injuries in sport medicine: a critical review. Online. British Journal of Sports Medicine. 2024-9-5, roč. 58, č. 20, s. 1215-1223. ISSN 0306-3674. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bjsports-2024-108304. [cit. 2025-10-12].
RUIZ-SÁNCHEZ, Francisco J.; RUIZ-MUÑOZ, María; MARTÍN-MARTÍN, Jaime; COHEÑA-JIMENEZ, Manuel; PEREZ-BELLOSO, Ana J. et al., 2022. Management and treatment of ankle sprain according to clinical practice guidelines: A PRISMA systematic review. Online. Medicine. 2022-10-21, roč. 101, č. 42, s. e31087. ISSN 1536-5964. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/md.0000000000031087. [cit. 2025-10-12].
SINGH, Daniel P.; BARANI LONBANI, Zohreh; WOODRUFF, Maria A.; PARKER, Tony J.; STECK, Roland et al., 2017. Effects of Topical Icing on Inflammation, Angiogenesis, Revascularization, and Myofiber Regeneration in Skeletal Muscle Following Contusion Injury. Online. Frontiers in Physiology. 2017-3-7, roč. 8. ISSN 1664-042X. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fphys.2017.00093. [cit. 2025-10-12].
VAN DEN BEKEROM, Michel P.J.; STRUIJS, Peter A.A.; BLANKEVOORT, Leendert; WELLING, Lieke; VAN DIJK, C. Niek et al., 2012. What Is the Evidence for Rest, Ice, Compression, and Elevation Therapy in the Treatment of Ankle Sprains in Adults? Online. Journal of Athletic Training. 2012-7-1, roč. 47, č. 4, s. 435-443. ISSN 1062-6050. Dostupné z: https://doi.org/10.4085/1062-6050-47.4.14. [cit. 2025-10-12].
VUURBERG, Gwendolyn; HOORNTJE, Alexander; WINK, Lauren M; VAN DER DOELEN, Brent F W; VAN DEN BEKEROM, Michel P et al., 2018. Diagnosis, treatment and prevention of ankle sprains: update of an evidence-based clinical guideline. Online. British Journal of Sports Medicine. 2018-3-7, roč. 52, č. 15, s. 956-956. ISSN 0306-3674. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bjsports-2017-098106. [cit. 2025-10-12].
WAGEMANS, Jente; BLEAKLEY, Chris; TAEYMANS, Jan; SCHURZ, Alexander Philipp; KUPPENS, Kevin et al., 2022. Exercise-based rehabilitation reduces reinjury following acute lateral ankle sprain: A systematic review update with meta-analysis. Online. PLOS ONE. 2022-2-8, roč. 17, č. 2, s. e0262023. ISSN 1932-6203. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0262023. [cit. 2025-10-12].
