BOLÍ VÁS PATA? PRAVDA O PATNÍ OSTRUZE, KTERÁ MĚNÍ POHLED NA LÉČBU.

Autor: PhDr. Jan Holinec, MBA

Bolest paty při prvních krocích po ránu. Píchání. Pálení. Kulhání.
Diagnóza zní jasně: patní ostruha. Rentgen ji ukáže. Máte viníka.

Jenže… věda říká něco jiného.

Co je patní ostruha, a proč často nebolí?

Patní ostruha (calcaneal spur) je kostní výrůstek v oblasti úponu plantární fascie. Vzniká pravděpodobně jako adaptace kosti na dlouhodobý tah a zatížení měkkých tkání (Wearing et al., 2006).

🔎 Klíčové zjištění:

  • Přítomnost patní ostruhy nekoreluje spolehlivě s bolestí
  • Ostruha se běžně vyskytuje i u asymptomatických jedinců, kdy 20 – 30 % lidí bez bolesti paty má na RTG potvrzenou patní ostruhu (Lemont et al., 2003; Osborne et al., 2006)

➡️ Samotná ostruha tedy není dostatečné vysvětlení bolesti.

Kde se tedy bolest skutečně bere?

Současný konsenzus odborné literatury se přiklání k tomu, že bolest paty je spojena hlavně s degenerativními změnami plantární fascie, nikoliv se zánětem nebo s kostním výrůstkem (Lemont et al., 2003; Buchbinder, 2004).

Plantární fascie je silný vazivový pruh na spodní straně chodidla, který vede od patní kosti až k prstům nohy. Drží podélnou klenbu chodidla, pomáhá mu tlumit nárazy při došlapu a ukládá i uvolňuje energii při chůzi a běhu.

Z biomechanického hlediska funguje jako součást pružinového systému nohy – při došlapu se mírně napne a při odrazu zase uvolní energii (Wearing et al., 2006).

Nejčastější mýtus: „Musíme odstranit ostruhu“

❌ Neexistuje kvalitní důkaz, že odstranění ostruhy samo o sobě řeší bolest.

Systematické přehledy ukazují, že chirurgické zákroky ani invazivní procedury nemají jednoznačně lepší dlouhodobé výsledky než konzervativní léčba a riziko komplikací není zanedbatelné (Buchbinder, 2004; Goff & Crawford, 2011).

➡️ Z pohledu evidence nedává smysl cílit léčbu na kostní výrůstek, pokud není jasně prokázán jeho podíl na probíhajících obtížích.

Co naopak s bolestí souvisí a dává smysl řešit?

Z výzkumu i klinické praxe vyplývá, že u lidí s bolestí paty se často kombinuje:

  • snížená tolerance plantární fascie k zatížení
  • změny v mechanice hlezna a lýtka
  • náhlé zvýšení zátěže jako je chůze, běh nebo práce ve stoje (Wearing et al., 2006; Rathleff et al., 2015)

Proč má fyzioterapie pevné místo v léčbě?

1️⃣ Řízené zatěžování funguje lépe než klid

Jedna z klíčových studií posledních let ukázala, že silový trénink s vysokou zátěží zaměřený na plantární fascii vedl k rychlejšímu snížení bolesti a lepším výsledkům než jen samotné protahování (Rathleff et al., 2015).

➡️ To podporuje model, že tkáň potřebuje vhodný mechanický podnět k adaptaci, nikoliv dlouhodobý klid.

2️⃣ Samotné protahování nestačí

Systematické přehledy naznačují, že strečink může krátkodobě snížit bolest, ale bez aktivního zatížení nemá optimální dlouhodobý efekt (Buchbinder, 2004; Goff & Crawford, 2011).

➡️ V praxi se proto kombinuje:

  • silový trénink
  • izometrie (cvičení ve výdrži)
  • práce s lýtkem a Achillovou šlachou (Wearing et al., 2006)

3️⃣ Chodidlo jako aktivní systém

Přímých RCT studií zaměřených čistě na „aktivaci svalů nohy“ je zatím málo, ale:

  • biomechanické studie ukazují význam drobných svalů nohy pro zatížení fascie
  • klinická praxe fyzioterapie se shoduje, že zlepšení aktivní kontroly chodidla je důležitou součástí terapie (Wearing et al., 2006; McKeon et al., 2015)

Stélky, tejpy a boty – ano, ale s realistickým očekáváním

Důkazy ukazují, že ortézy a stélky do bot mohou snížit bolest v krátkodobém horizontu, ale efekt je však často srovnatelný s jinými konzervativními metodami (Buchbinder, 2004).

Proč léčba trvá týdny až měsíce (a není to chyba)?

Plantární fascie má totiž omezené prokrvení a reaguje pomalu na změnu mechanického zatížení (Magnusson et al., 2010).

➡️ Při správně vedené terapie můžeme zlepšení očekávat v rozmezí 6–12 týdnů.

Co tedy dnes víme s relativní jistotou

✔️ Přítomnost patní ostruhy nevysvětluje bolest sama o sobě (Lemont et al., 2003)
✔️ Plantární fasciopatie má spíše degenerativní než zánětlivý charakter (Buchbinder, 2004)
✔️ Aktivní, řízené zatěžování má lepší výsledky než pasivní přístupy (Rathleff et al., 2015)

Správná otázka tedy nezní:

❌ „Jak se zbavím ostruhy?“

Ale:

✅ „Jak můžu zlepšit schopnost tkání v chodidle zvládat zátěž?“

Příklad cvičení – výpony s přenášením těžiště

Postavte na špičku a pomalu přenášejte těžiště těla dopředu a zpět s pauzou v krajní pozici.

V oblasti plosky chodidla byste měli cítit mírné napětí, ale ne ostrou bolest. 

Cvičte obden 3 – 4 série po 8 – 12 opakování. 

Při pozitivní reakci zvyšujte rozsah pohybu a více pokrčujte koleno.

Zdroje:

Buchbinder, R., 2004. Plantar fasciitis. New England Journal of Medicine, 350(21), pp. 2159–2166.

Goff, J.D. and Crawford, R., 2011. Diagnosis and treatment of plantar fasciitis. American Family Physician, 84(6), pp. 676–682.

Lemont, H., Ammirati, K.M. and Usen, N., 2003. Plantar fasciitis: A degenerative process (fasciosis) without inflammation. Journal of the American Podiatric Medical Association, 93(3), pp. 234–237.

Magnusson, S.P., Langberg, H. and Kjaer, M., 2010. The pathogenesis of tendinopathy: Balancing the response to loading. Nature Reviews Rheumatology, 6(5), pp. 262–268.

McKeon, P.O., Hertel, J., Bramble, D. and Davis, I., 2015. The foot core system: A new paradigm for understanding intrinsic foot muscle function. British Journal of Sports Medicine, 49(5), pp. 290–292.

Osborne, H.R., Breidahl, W.H. and Allison, G.T., 2006. Critical differences in lateral X-rays with and without a diagnosis of plantar fasciitis. Journal of Science and Medicine in Sport, 9(3), pp. 231–237.

Rathleff, M.S., Mølgaard, C.M., Fredberg, U. et al., 2015. High-load strength training improves outcome in patients with plantar fasciitis: A randomized controlled trial. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 25(3), pp. e292–e300.

Wearing, S.C., Smeathers, J.E., Sullivan, P.M., Yates, B., Urry, S.R. and Dubois, P., 2006. Plantar fasciitis: Are pain and fascial thickness associated with arch shape and loading? Physical Therapy, 86(7), pp. 956–965.