Přistihli jste někdy své dítě, jak si hraje na zemi ve známé poloze „W“?

Možná jste už slyšeli, že to není ideální – ale je to skutečně tak velký problém?

Pojďme se na to podívat bez mýtů a srozumitelně.

Co se při W-sedu děje z anatomického hlediska?

Při W-sedu jsou kyčelní klouby ve výrazné vnitřní rotaci.

Důležité ale je:
👉 samotná vnitřní rotace u dětí není automaticky patologická

Děti mají přirozeně zvýšený rozsah vnitřní rotace kyčlí, což souvisí s vývojovým nastavením stehenní kosti a celkovým motorickým vývojem (Staheli, 2003; Kolář, 2018).

👉 Problém tedy není samotná pozice kyčlí
👉 ale charakter celé polohy

W-sed vytváří:

• širokou opěrnou bázi
• vysokou stabilitu

To znamená, že dítě má v této pozici menší nároky na aktivní stabilizaci trupu a rovnováhu (Kolář, 2009; Sahrmann, 2002).

👉 Není to „špatně“ — jen je to jedna z méně náročných variant sezení.

Proč děti W-sed preferují?

Jednoduše proto, že je to pro ně:

✔ stabilní
✔ pohodlné
✔ energeticky nenáročné

Dítě se v této poloze může plně soustředit na hru, aniž by muselo řešit rovnováhu.

👉 Preference stabilnějších a energeticky výhodnějších pohybových strategií je pro lidský pohyb přirozená (Sahrmann, 2002).

U kterých dětí W-sed častěji pozorujeme?

W-sed častěji vídáme u dětí, u kterých se zároveň objevují například:

• preference vnitřní rotace kyčlí
• určitý styl zapojení svalů v oblasti pánve a kyčlí
• nižší nároky na aktivní stabilitu v sedu
• různé varianty postavení dolních končetin v rámci fyziologického vývoje (Staheli, 2003)

👉 Důležité:
Nemáme k dnešnímu dni jednoznačný důkaz, že by W-sed tyto charakteristiky způsoboval.

👉 Spíše platí:
W-sed se častěji objevuje u dětí, které už mají určité pohybové nastavení (Smith et al., 2023).

Kdy může být W-sed problém?

👉 Klíčové slovo: dlouhodobě a výhradně

Pokud dítě tráví ve W-sedu většinu času a jiné polohy téměř nevyužívá, může to souviset s:

• menší variabilitou pohybu
• nižšími nároky na aktivní stabilizaci
• preferencí jedné pohybové strategie

👉 Variabilita pohybu je klíčovým faktorem zdravého motorického vývoje (Kolář, 2009).

👉 Nejde o to, že by W-sed sám o sobě „škodil“
👉 ale o to, že dlouhodobá jednostrannost není pro vývoj ideální

Důležité uklidnění

👉 W-sed sám o sobě není „nepřítel“

• krátkodobé a občasné sezení není problém
• nebyla prokázána souvislost s rozvojem dysplazie kyčlí (Nordon et al., 2020)

👉 Skutečný problém je:
dlouhodobá jednostrannost a nedostatek variability

Jak na to v praxi (bez zákazů)

Cílem není dítě neustále opravovat nebo zakazovat jednu konkrétní polohu.

👉 Cílem je rozšířit pohybový repertoár

A) Nabízejte různé varianty sedu

Například:

• turecký sed
• sed na patách
• sed s nohama dopředu
• klek

👉 Tyto polohy vedou kyčle do různých nastavení a podporují variabilitu pohybu (Kolář, 2009).

B) Podporujte přirozený pohyb

Důležitější než „správný sed“ je celková aktivita:

• lezení
• změny poloh
• hra na zemi
• pohyb v prostoru

👉 Variabilita = zdravý vývoj (Kolář, 2009; Sahrmann, 2002).

C) Zapojte stabilitu a koordinaci (hravou formou)

Například:

• balanční hry
• stoj na jedné noze
• chůze po čáře
• překážkové dráhy

👉 Tyto aktivity podporují rozvoj koordinace a posturální kontroly (Kolář, 2009).

Co znamenají různé varianty chodidel ve W-sedu?

Můžete si všimnout různých pozic chodidel:

👉 přitažené špičky
👉 propnuté špičky

Tyto varianty mohou souviset s individuálním nastavením dítěte (např. mobilita kloubů), ale samy o sobě nemají jednoznačný diagnostický význam.

👉 Vždy je potřeba hodnotit dítě komplexně, ne podle jedné pozice (Neumann, 2017).

Shrnutí

✔ W-sed je běžná a vývojově častá pozice
✔ sám o sobě není problém
✔ neexistuje důkaz, že by způsoboval strukturální poruchy (Nordon et al., 2020; Smith et al., 2023)

👉 Co je důležité:

• pestrost pohybu
• střídání poloh
• přirozená aktivita

Jedna věta na závěr

👉 Nepřítel není W-sed, ale jednostrannost.

Zdroje

KOLÁŘ, Pavel, 2009. Klinická rehabilitace. Praha: Alena Kobesová.

KOLÁŘ, Pavel, 2018. Vývojová kineziologie. Praha: Karolinum.

NEUMANN, Donald A., 2017. Kinesiology of the Musculoskeletal System: Foundations for Rehabilitation. 3rd ed. St. Louis: Elsevier.

NORDON, D. G., et al., 2020. W-sitting and developmental dysplasia of the hip. Journal of Pediatric Orthopaedics, 40(2), e103–e107.

SAHRMANN, Shirley A., 2002. Diagnosis and Treatment of Movement Impairment Syndromes. St. Louis: Mosby.

SMITH, L., JONES, R., et al., 2023. W-Sitting in Childhood: A Systematic Review. Children, 10(9).

STAHELI, Lynn T., 2003. Fundamentals of Pediatric Orthopaedics. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins.